pondělí 3. dubna 2017

13. KOMNATA / LUCIE

Losovaly jsme. Kladly otázky. A zaručujeme vám, že takhle moc jste Lucku Šindelkovou ještě nepoznaly!

VALIKA: Lucinka já obdivujem tvoj poriadok v byte a tvorbu aj život v pastelovych farbach. moja otazka znie: nechýba ti niekedy v živote trocha výraznejšej alebo žiarivejšej farby?

Vali, nechybí. Od toho mám dítě, s ním není o barvy nikdy nouze :). A to nejen těch fyzicky přítomných (po jeho výtvarných aktivitách, na oblečení a všude kolem), ale především těch pocitových a emočních. Můj každodenní život je tak pestrý jako nikdy a já si to konečně užívám naplno.


LEA: A mě by zajímalo, jaké bylo tvé povolání nebo pracovní zařazení před mateřskou dovolenou a před grafikou. Jakou školu jsi vystudovala?

Vystudovala jsem Střední oděvní průmyslovku v Prostějově a pak Textilní Univerzitu v Liberci. Původně jsem se hlásila na oděvní návrhářství, kam jsem se nedostala (což jsem obrečela), ale nakonec jsem se k tomu kreslení přece jen oklikou vrátila. Teď mě mrzí, že jsem nestudovala grafický design, ušetřila bych si hodiny sezení u počítače a četné nadávky na všechno, co mi nejde tak, jak bych chtěla. Učím se všechno za pochodu a mám ještě dlouhou cestu před sebou.
Před otěhotněním jsem stihla jen jedno zaměstnání, a to v české oděvní firmě Alpine pro. Byla jsem tam asi 4 roky a moc mě to bavilo. I když je pravda, že sezení v pražské kanceláři mě teda nebavilo vůbec, a tak jsem brzo začala lítat do Asie a nakonec se tam i přestěhovala, a to byla práce mnohem pestřejší a zajímavější a občas hodně dobrodružná.

JANA: Já se zeptám, jestli se Matteo nějak chce zapojovat s mamkou do scrapování a jestli se Ti nesnaží "zmocnit" tvého materiálu... Zkrátka jestli je chlapec s tvořením po mamince:-)

No já to před ním moc nevytahuju, protože když třeba objevil superhrdinovské kartičky, tak mi zabavil všechny s Batmanem a s bleskama. A taky moc rád stříhá a lepí, takže lepidla a lepící pásky musím dokupovat pořád. Jo a taky ho fascinuje tiskárna, naskládá si na plochu scaneru svoje oblíbené hračky, vytiskne si kopii a pak to vystřihuje. Má takový svůj styl scrapování :).

PAVLÍNA: A já bych chtěla vidět něco z procesu, když kreslíš. Prostě nakouknout, jak ty krásy vznikají. Nějaký polotovar ...pomůcky atd. Máš můj velký obdiv, jak tolik talentu, co máš, dokážeš použít tak minimalisticky.

A to jsem ráda, že se ptáš Pavlínko. Zrovna jsme na blogu rozjeli novou rubriku, kde necháme čtenáře nahlédnout do procesu vzniku nových kolekcí, takže pokud někoho zajímá, jak vznikala kolekce První rok, tak kuk sem a brzo přibude další.



ALENA: Mě by zajímalo, co všechno jsi procestovala a co je tvým snem, kam se chceš jednou podívat…
Procestovala jsem velkou část Jihovýchodní Asie, a to hlavně proto, že jsem několik let žila v Číně a Bangladéši. Na každé zemi se mi líbilo něco jiného, ale nejvíc mi k srdci přirostl asi Nepál, Laos a Taiwan. No a Bangladéš, to je kapitola sama pro sebe. Hodně silné místo. V té době jsem napsala i několik článků pro časopis Koktejl, tak kdo si chce počíst, kuk sem nebo sem.

Bali

Bangladéš - Dhaka

Bangladéš - škola ve slumu

Laos

Malajsie

Nepál

Taiwan

Čína

Na prozkoumání Evropy se teprve chystám, zatím jsem pořádně projela jen Irsko, kde jsem také nějakou dobu žila a před pár lety také Norsko. To vám musím říct, byl to totiž docela netradiční výlet. S babičkou, 3 týdny stopem a spaním přes couchsurfing a po hostelech, no krásná dovolená.

Irsko

Norsko
 
Jinak takové ty cestovatelské sny moc nemám, jakože bych toužila konkrétně po nějaké zemi, já bych se chtěla podívat všude :). Ale je mi bližší “slow traveling” než touha stihnout všechno “důležité” v dané zemi, a tak prostě věřím, že se podívám tam, kde to pro mě bude nějak důležité a nechám se vést intuicí. A krom toho mám doma taky co dohánět, vždyť je tu tááák krásně.
Tak sem vám tu chtěla dát pár fotek, ale pěkně jsem se v tom zamotala. Strávila celé odpoledne a večer prohlížením fotek z mých cestovatelských let (rozuměj před otěhotněním), abych zjistila, že stejně neumím vybrat jen pár. Udělala jsem tedy koláž z těch nejoblíbenějších zemí. A sakra, už mi to cestování zase chybí.

JANA S.: Já bych chtěla vědět, co pro Tvoje scrapování znamenal pobyt v Indii a jestli jsi si odtud přivezla nějakou libůstku.

Jani, no především pro mě znamenal výrazné prohloubení skluzu ve tvoření PL, haha. Trávili jsme tam více než 6 měsíců v roce a dlouho trvalo, než jsem tam třeba našla místo, kde mi kvalitně vytisknou fotky a nemusím kvůli tomu jezdit 1,5h do Dillí.
Scrapbooking je tam samozřejmě neznámý pojem (pravda, většina lidí má úplně jiné starosti). Vezla jsem si s sebou vždy pár kapes a ozdob, ale málokdy se k tvoření dostala. No a přivezla jsem si především hromadu fotek a pak pár ručně vyráběných papírů a obálek a dvě klasická alba na fotky z ručního papíru.


ALONA: Jaká literatura, hudba a umění tě inspiruje? Oblíbená kniha z dětství, co ráda čteš teď, co ráda posloucháš? Vizuální umění - třeba design nebo obrazy (nejlépe s fotkou)? To musí být pecka!

Haha, to jsi mě rozesmála, Alonko, já nejraději poslouchám ticho (což jsem si naplno uvědomila až s příchodem mateřství) a nejraději koukám jen tak do blba = na hezkou přírodu kolem sebe. To je moje představa ideálně stráveného dne:  v přírodě, sama (maximálně teda to moje dítě radostně skotačící opodál, ale ne moc nahlas, samozřejmě) v jedné ruce knihu v druhé hrnek s čajem (a kus dortu) a nic nemuset.
Nikdy jsem si moc nepamatovala názvy knih, písniček nebo filmů. Asi to je tím, že nemám ráda hromadění věcí ani myšlenek. Nechávám to prostě plynout. Knihy po přečtení posílám dál, stejně tak všechny věci, co už nepoužívám, nebo nepotřebuju. A pracuju na tom, abych to dokázala i s myšlenkama a emocema, které mi už neslouží. Život je neustálá změna.
Z dětství si vybavuju knížku Děti z Bullerbynu a toho původního Medvídka Pú. Nyní se často vracím ke knihám Dona Miguele Ruize a nedávno jsem dočetla Školu malého stromu, což je moc pěkná knížka.
Po vizuální stránce mě nejvíc inspiruje příroda. Tvary, barevné kombinace, harmonie .. to všechno se snažím odkoukat tam.

Moje mini knihovnička s tím co právě čtu, nebo knihami které jsem dočetla a čekají na svoji další cestu.

JANA B.: Luci, ty jsi taková milá tichá duše našeho DT, chtěla bych se zeptat na tolik věcí, ale to až v osobní rovině:). Teď musíme NUTNĚ vědět, jestli jsi někdy vyrobila nějaké přáníčko?? Velkou scrap stránku sama pro sebe do svého alba?? Chceme fotkuuuu. A která barva je tvoje "no go"? :)

Jani, tak to bude krátká odpověď. Nevyrobila. I když vlastně počkej, přáníčka jsem kdysi vyráběla, hlavně vánoční, ale fotku opravdu nemám, je to hoodně let. Pamatuju si lední medvědy a sníh. A narozeninových jsem také vlastně několik vyrobila, ale většinou jen nějaký citát a text. No a taky jako dítě jsem jich určitě k MDŽ spoustu vyrobila. Jo a teď jsem si vzpomněla, že jsem si jednou vyrobila asi dvacet přáníček s různými citáty a pak je házela náhodně do schránek při procházkách Prahou, tak třeba někomu udělaly radost.
No a barva, kterou fakt nepoužívám, ani nemám doma, je oranžová. Teda kromě hraček, těch máme oranžových na můj vkus až moc.

ANIČKA: Já už jsem zapomněla, na co ty to vlastně fotíš! A tak - jaký máš foťák, jaké objektivy nejčastěji používáš a na co. Co by sis koupila do své fotovýbavy, kdybys věděla, že si můžeš koupit jenom jednu jedinou věc.

Posledních asi 6let mám Fujifilm X100 (pokročilý kompakt s pevným objektivem) a dlouho jsem fotila jen na něj a byla spokojená. Ale není to žádný rychlík v ostření, takže na rychle se pohybující děti nic moc. Když jsem se rozhodla fotit profesionálně, koupila jsem Canon 6D (který do teď splácím, ehm, měla bych začít víc pracovat) a 50mm pevný objektiv (ideální na portréty).
Už samozřejmě pošilhávám po dalším objektivu, ale to si ještě počkám. Každopádně teď by to u mě vyhrál některý ze Sigma Art objektivů, 35mm nebo 24mm. No a pro nějaký ten makro objektiv bych také měla využití, nejspíš by to byla Sigma 105mm.


SILVIE: Mě by zajímalo, jak ses vlastně u nás objevila? Nebo spíš, kde tě Anička objevila a vyštrachala? Odkud se znáte a jak se stalo to, ze jsi kývla na to být součástí této bandy?

Po pravdě řečeno, už ani přesně nevím. Určitě to začalo mými nákupy na Papero amo a pak už jen vím, že mi nějakou objednávku Anička přivezla osobně do Olomouce a u toho mi nabídla, jestli nechci navrhnout nějaké kartičky, třeba svatební. A já jsem byla hrozně ráda, že mi Ani věří, že to zvládnu, i když mě vlastně vůbec nezná a já zase vůbec neznám práci s profi grafickými udělátky. A tak jsem začala a všechno mi trvalo hrozně dlouho a pořád jsem něco předělávala, až jsem s tím nakonec byla spokojená a holky taky a tak se zrodily první kartičky. A já bych tu chtěla Aničce a Pavlínce hrozně moc poděkovat, že mi tohle umožnily a že mě pořád posouvají dál a já se díky nim učím spoustu nových věcí. Děkuju P&A moc! :*

28 komentářů:

  1. Luci, tohle je moc krásné počtení! A ty fotky... ach!!! Nádhera veliká :-) Těším se, až se setkáme osobně :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Lucko moc hezky jsem si početla před spaním (jdu spát po noční) a jsem ráda, že jsem Tě poznala o kus blíž ... Tvé cestování musela být nádhera, včetně fotek,které jsou úchvatné ... tak jako všechny Tvé výtvory, co Ti vzniknou pod rukama, kdy jeden je lepší jak druhý .... a ejhle jsi byla chvíli liberečanda, kde jsem každý den .... jsi mi o to víc sympatičtější. Doufám, že Ti to někdy řeknu z očí do očí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé to jsem ráda a Liberec je úžasné město, krásné a do lesa a do hor tak blízko. Moc ráda jsem tam žila

      Vymazat
  3. lucinka tak toto bola naozaj 13. komnata. tolko veci som o tebe netusila. to je neuveritelne co vsetko si stihla a dokazala. ja ako "hoarder" obdivujem tvoj styl zivota :-)))) diky, ze si nam dovolila nahliadnut ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. haha, mě přijde že jsem ještě nic nestihla! ale k cestování se chystám zase brzo vrátit, ale teď už na to budem dva. A hoarder jse byla taky, než jsem začala cestovat, to jsem celkem rychle zjistila, že dokážu týdny i měsíce žit z jednoho kufru a vlastně mi nic moc nechybí ;)

      Vymazat
  4. Ty fotky, to je paráda... Nikdy jsem po tom extra netoužila, ale teď bych nejradši jela na Bali! <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jojo, cestování je super nejen k poznávání nových zemí a kultur, ale hlavně k poznání sebe samých :)

      Vymazat
  5. Luci ... aaaach! Tohle počtení i obrázky je jako pohlazení - tak nějak jsem si tě představovala a moc se těším, až tě poznám osobně <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, to jsem ráda, že splňuji tvou představu :)) a taky se moc těším

      Vymazat
  6. Luci moc krsne nahlenuti do tveho tvoriveho i netvoriveho zivota:-) mas muj velky obdiv! Tvoje filosofie zivota me fascinuje. Ja taky miluju ticho a cizi zeme, ale zbavovat se veci, mi jde veelmi tezko. Tesim se na dalsi tvoje krasne karticky a tvorivou inspiraci

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc za krásná slova. A k tomu zbavování se věcí..ke mě to přišlo tak nějak přirozeně s tím cestováním, kdy člověk rázem zjistí co všechno nepotřebuje

      Vymazat
  7. Moc ráda jsem te poznala zase o trochu více. ❤ A kromě velkého talentu obdivuju i tvou odvahu žít v tolika zemich a cestovat stopem... 😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, a jsem vděčná tomuhle článku (nápadu PA týmu) že jsem si to mohla všechno připomenout, protože mi to připadá jako před 10lety

      Vymazat
  8. Netušila jsem, Luci, že jsi až taková cestovatelka. Já na své mladší cestovatelské roky také ráda vzpomínám a těším se, až své děti vezmu poprvé do Thajska :) Díky za příjemné čtení..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se moc těsím až s malým vyrazíme někam dál, jen tak se toulat a nepočítat dny :)

      Vymazat
  9. Netušila jsem, Luci, že jsi až taková cestovatelka. Já na své mladší cestovatelské roky také ráda vzpomínám a těším se, až své děti vezmu poprvé do Thajska :) Díky za příjemné čtení..

    OdpovědětVymazat
  10. Luci, krásné počtení! Napadá mě zase tisíc doplňujících otázek, takže se těším na osobní setkání. Moc se mi líbí tvoje filozofie. A trip s babičkou-wooow! A úplně jsem teĎ taky nabitá potřebou ticha, cestování, uklízení a zbavování se zbytečností:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Viď Jani, to bude asi to mateřství ;). Těším se na doplňující otázky moc :)

      Vymazat
  11. Tak už viem prečo mi je Lucka Š. taká sympatická, pre úplne všetko a navyše mám momentálne dcéru v Kambodži 🤗 Lucka nech sa ti darí 😘

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tolik krásných slov, děkuju! A doufám, že se za dcerou chystáte, to by byla škoda takovou příležitost nevyužít :)

      Vymazat
  12. Tyhle "články" mám moc ráda. Nakouknout pod pokličku a dozvědět se něco víc. Jihovýchodní Asii (a "východ" vůbec) miluju a jen co syn trochu poporoste, tak se nám snad podaří sbalit krosnu a vyrazit opět na cesty. Do té doby zůstaneme na vlně ticha a uklízení (konec konců nám po rekonstrukci bytu stále zůstává spousta nevybalených krabic...) :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravda, taky už se na to cestování se synem těším, to bude mít zase úplně jiný rozměr. A stěhování je úplně ideální příležitost k přehodnocení hmotných statků :)

      Vymazat
    2. Jo, to je. Kompletně jsme vyklízeli 3+1 - v životě bych neřekla, kolik věci se do toho bytu vešlo. A kolik nám jich - po trojité čistce, ještě zůstává v krabicích k rozbalení :) Nejvíc asi trpěl můj muž - vyházela jsem mu pamětihodnosti, o kterých ale vlastně ani nevěděl, že je má (dokud nevypadly z nějaké skříně). A dnes už mu samozřejmě zase vůbec nechybí. :)

      Vymazat
  13. Moc pěkné čtení a těším se na osobní setkání! :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Mě to taky zaujalo, hlavně to bydliště...:)..a možnost setkání v Olomouci?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsi ty Peti, co jsi mi psala na fb? Na setkani se moc tesim..a jestli to cte jeste nekdo z Olomouce, tak doufam, ze se prida ;)

      Vymazat

Pin It button on image hover